První větrné elektrárny se objevily v osmdesátých letech a jako každá nová technologie čelily mnoha odpůrcům i nepodloženým obviněním. Mezi ta patřilo i tvrzení, že vrtule doslova decimují hejna ptáků a populace netopýrů. Ptáci jsou křehká stvoření, mnoho druhů navíc migruje. Nemůžeme proto absolutně vyloučit střety ptáků s větrníky. Když se ovšem blíže podíváme na reálná čísla, zjistíme, že prosklené kancelářské budovy jsou pro ptáky výrazně nebezpečnější. 

Technologie i lidské poznání se navíc stále zdokonalují – lépe tak víme, kde větrné parky stavět, aby nestály v trase migračních tahů, popřípadě v blízkosti míst, kde ptáci hnízdí a shromažďují se. Tím se daří počty střetů snižovat. A objevujeme i konkrétní nástroje, kterými dokážeme ještě lépe zamezit kolizím – například obarvením lopatek.

Jak je to s čísly?

Abychom si příčiny úhynů lépe představili, například ve Spojených státech amerických (zemi téměř 125x větší než ČR) usmrtily v roce 2021 větrné elektrárny 1,17 milionu ptáků. To je jen zlomek ve srovnání s jinými příčinami. Nárazům do automobilů padlo za oběť 60 milionů opeřenců, kolize s budovami si ve stejném roce vyžádaly 100 milionů ptačích životů.

Čísla zveřejnila i Británie. Podle studií zabijí turbíny ve Spojeném království 10 až 100 tisíc ptáků ročně. Zdá se to jako hrozivé číslo, že? Jakkoliv je škoda každého života, populaci nijak výrazně nesníží. Pro představu, kočky v Británii uloví až 55 milionů (!) ptáků ročně. V už zmíněných Spojených státech domácí mazlíčci zlikvidují 365 milionů ptáků, tedy nesrovnatelně více než vrtule.

Ani provozovatele a vlastníky větrných parků samozřejmě netěší, že by zařízení ohrožovala životy zvířat. Usilovně proto spolu s experty pracují na řešení, jak ztrátám zamezit. Zásadní je budovat parky s ohledem na migrační trasy i hnízdiště ptáků. To se zkoumá vždy 12 měsíců, aby byly podchyceny všechny roční fáze, a to ideálně opakovaně. V úvahu se bere mimo jiné i terén či chování místních ptáků. Teprve pokud se prokáže, že je lokalita pro záměr vhodná, smí se přistoupit k realizaci.

Odborníci navíc testují nové způsoby, kterými by se dalo ztrátám zabránit. Některé postupy se zatím jeví jako velice slibné, byť se účinnost stále ověřuje.  Podle norské studie se počty uhynulých ptáků daří snížit o ohromných 70 procent, pokud jsou vrtule zbarveny tak, aby je ptáci lépe viděli. Vývoj v této oblasti bedlivě sledujeme.

Velice nadějně se vyvíjí i technologie využívající umělou inteligenci. Kamery instalované na větrnících dokážou identifikovat blížící se hejno a provoz elektrárny na potřebnou dobu omezit či zastavit. Podle prvních testů klesly počty fatálních střetů o neskutečných 82 procent. Tento systém už používáme v lokalitách, kde hrozí kolize s dravci.

Díky kombinaci zmíněných kroků se daří uvést na pravou míru nebezpečný a nespravedlivý mýtus, že větrné parky decimují ptačí populace.

Co tedy říci závěrem?

S větrnými elektrárnami je to úplně stejné, jako když se kdekoliv staví nová kancelářská budova nebo obchodní dům. Jestliže se na ptáky nemyslí, mohou se zabíjet o skleněné výlohy či velkoplošná okna. Proto je třeba plány na větrné parky velmi pečlivě posoudit a při samotné konstrukci využít všechny nástroje, které pomáhají dopady na ptáky a ostatní zvířata snížit. Věda jich už několik přinesla a ruku v ruce s dalším výzkumem objevují a testují i další efektivní způsoby.

„Větrný park, který chceme postavit v blízkosti obcí Krásný Les, Horní Řasnice a Dolní Řasnice, pochopitelně posoudili odborníci z řad ornitologů. Vliv na ptáky samozřejmě posuzovali i u elektráren, které jsme už dokončili v jiných lokalitách. Všem požadavkům vyhovují, neohrožují žádné ohrožené druhy či vzácná hnízdiště. Projekt našich elektráren na Frýdlantsku s účinnými prvky na ochranu ptáků určitě počítá,“ říká jednatelka společnosti W.E.B Větrná energie Michaela Lužová.