V obcích na Frýdlantsku, v jejichž okolí plánujeme postavit náš větrný park, se začíná šířit jedna nebezpečná fáma. Odpůrci projektu si všimli, že jakkoliv W.E.B. deklaruje, že chce realizovat pouze devět větrníků, ve studii EIA je jich zahrnuto jedenáct. Číslo okamžitě posloužilo jako vítr do plachet těm, kteří se chytají každé záminky, jak elektrárny zablokovat. Společnost W.E.B. nařkli z podvádění a lhaní. Proč je to nespravedlivé, zcela nepravdivé a proč se obyvatelé Krásného Lesa a Horní i Dolní Řasnice nemusí bát?

V prvé řadě si vysvětlíme, co je to EIA. Jedná se o povinnou studii dopadů projektu na životní prostředí. Ta zajišťuje, že se žádná elektrárna nebude realizovat naslepo bez ohledu na okolí. Odborníci dva až tři roky sledují a zkoumají veškeré možné vlivy, které bude mít větrný park na lidi, krajinu, klima i zvířata. Jejich závěry pak ještě prověřují úředníci z ministerstva životního prostředí. Studie se věnuje parku jako celku i každému větrníku zvlášť.

„Při posuzování záměru zvažují experti celou řadu parametrů. Umístění jednotlivých větrníků musí odpovídat velmi přísným pravidlům. Z dobrých důvodů se na větrníky vztahuje celá řada omezení, které musíme respektovat, ať už jde o míru narušení krajinného rázu, migrační trasy ptactva, výskyt vzácných druhů a samozřejmě i potenciální vliv na lidi, jako hluk či vibrace. Je také samozřejmě zcela zásadní najít takovou polohu elektráren, abychom při zachování všech omezení maximálně využili proudění vzduchu a výroba elektrické energie byla co nejefektivnější,“ vysvětluje jednatelka společnosti W.E.B Větrná energie Michaela Lužová.

Větrníků bude maximálně devět. Tečka

Právě proto jsme ve studii nechali posoudit celkem jedenáct pozic pro větrníky. „Jedná se ale opravdu pouze o modelování situace, abychom měli jasno o proveditelnosti pro všechny možné lokace a vybrali ty nejlepší. U dvou z elektráren posuzujeme umístění do varianty A nebo B, abychom věděli, které místo je nejvhodnější z hlediska proudění větru i životního prostředí. Lokace jsou tak blízko u sebe, že by si elektrárny fyzicky překážely, proto na obou místech A i B stát nemohou. Reálně tedy postavíme nanejvýš DEVĚT větrníků,“ zdůrazňuje Lužová.

Zároveň opakuje, že pokud se podaří větrný park postavit, do rozpočtu každé z obcí přispěje každoročně částkami ve stovkách tisíc korun, což je v době krize, kdy financování ze strany státu není garantované, velmi vítaná pomoc.